Mé nejmilejší byliny

5. září 2014 v 22:36 | Martina |  O rostlinách
Již před půl rokem jsem doslova propadla kouzlu divoce rostoucích bylin a teď už vím, že je nikdy nepřestanu obdivovat. Ač máme okrasnou zahradu s tolika krásnými, barevnými, plnými a velkými květy, nejsou mi tak milé, jako právě ty, co se krčí někde v trávě na louce či v lese a žijí jen z toho, co jim sama příroda dovolí. Žádné přípravky pro krásný květ či plod, prostě jen voda, slunce a půda se postará o to, že ve volné přírodě za celý rok vykvete tolik krásných rostlin, které mě vždycky překvapí svým tvarem, barvou či rozložením květů. Toho si já cením. A chtěla bych inspirovat i lidi kolem. Ať vnímají více to, co jim přijde samozřejmé a běžné.

Baví mě sledovat každý pestík a aspoň na pár minut květinu obletovat s foťákem jako tu nejvznešenější princeznu, protože se na ni zkrátka nemohu vynadívat a z každé strany je přece tak půvabná. I když se vyskytuje velmi hodně, zřídka ji utrhnu, protože ve váze už zdaleka nemá to, co mě vždy tak upoutá.

A tak jsem se dneska rozhodla, že vám ukážu aspoň malý okruh těch květů, do kterých jsem se zamilovala nejvíce a vždy když je vidím, usměju se. Ač se to někomu zdá divné nebo až hloupé, nestydím se za to. Naopak, potěším se a někdy si v paměti z louky odnesu i inspiraci k mému ručnímu tvoření.


Čekanka obecná - má neoblíbenější vůbec a to hlavně kvůli své barvě. Kde příroda vytvořila takhle krásnou modrou? Podle mě žádnou takovou modrou v přírodě nenajdete - není modrá jako nebe, není modrá jako pomněnka. Pro mě to je zkrátka čekanková modř.


Podběl lékařský - byl první vyfocenou rostlinou do mého fotoherbáře, takže asi proto si ho tak vážím. Zatímco tráva je ještě všude suchá a vzpamatovává se ze sněhové peřiny, podběl se svým zářivě žlutým úborem už kvete a je vidět na metry daleko.


Rdesno hadí kořen - tuhle rostlinu mám ráda už od dětství a vždycky jsem je trhala babičce do váziček na oknech, aby byla naše chalupa pěkně vyzdobená. Líbí se mi rdesno prohlížet zblízka, z každého trubkovitého květu jako by koukaly tři nožičky, že?


Koniklec bílý alpinský - ani jsem netušila, že při letní návštěvě Krkonoš tohoto krasavce spatřím. Je pravdou, že květ není tak velkolepý jako na jaře, ale i tak jsem byla za jeho objevení moc ráda. Strašně se mi líbí rostliny s chloupky a právě tento koniklec vypadá tak jemně a nevinně.


Hadinec obecný - opět jsme u modré barvy, tentokrát u tmavší. Ač je hadinec tak obvyklou rostlinou každého rumiště, obyčejná mi rozhodně nepřijde. V prvním květu je statná, vysoká a září na všechny strany, v druhém je rostlina nízká a květy nemá tak husté. Mé oko uputávají hlavně dlouhé růžové tyčinky a obloučky, které se z květů na jedné větvičce vytváří.


Kozí brada pochybná - podle mě královna versus poddaná s kozí bradou luční. Líbí se mi především černé tyčinky a zákrovní lístkypřesahující přes ty okvětní. Zajímavostí je, že se květ uzavírá již brzy odpoledne a já, vždy když jsem chtěla jít fotit, jsem kozí bradu nenašla, protože byla dávno zavitá.


Jestřábník oranžový - opět vyfoceno v Krkonoších. Oranžovou barvu moc nemusím, ale jestřábník jsem si oblíbila právě kvůli oranžové barvě, která je u rostlin docela raritou. Když mi přibyl do herbáře, byla jsem šťastná, protože jsem ho nikde jinde kromě Krkonoš neviděla.


Pcháč různolistý - jeden z tolika podobných pcháčů, lopuchů a bodláků. Mám ho ráda hlavně kvůli jeho velkým květům a barvě, navíc svou výškou na louce opravdu vévodí. S babičkou si je vozíme z cest a sušíme na památku.


A jaký máte vztah k divoce roztoucím rostlinám vy? Dokážete je nahlas pochválit, jak jim to sluší? A taky vám to přináší takovou radost? Těším se na vaše názory.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. září 2014 v 23:06 | Reagovat

Překvapila mne ta krása, tak zblízka vyfocená. Mám ráda luční květiny, ale jen málokterou dovedu pojmenovat. Na kráse jim to neubere. Když mi synové donesli občas z vycházky kytičku lučního kvítí, bylo to krásnější ve vázičce než ty zahradní. Mám je však raději venku, jak ty luční tak zahradní. Potěší oko déle. Stačí snítka, dvě s kouskem trávy a je to veselejší. Stejně je příroda nejlepší malíř, že? Takové barvy člověk skoro nedovede namíchat, jaké ona vytvoří.

2 Martina Martina | Web | 5. září 2014 v 23:12 | Reagovat

[1]: Růžo, jsem ráda, že jsi překvapená a že mi mile :-). Jinak jsi to teda napsala fantasticky, souhlasím s tebou.

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 5. září 2014 v 23:44 | Reagovat

Martinko, nádherně jsi vyfotila detaily květů a ke každému napsala moc pěkné povídání. Líbí se mi, jak hezký máš vztah k přírodě. Normálně si člověk té krásy kolem sebe moc nevšímá, teprve až začne fotit, dívá se na svět úplně jinak. Každá planá květinka je něčím výjimečná a vynikne, když ji vyfotíš hezky zblízka. Čekanka to je něha sama.

Já mám květinovou mánii částečně za sebou, teď mě zase chytl hmyz.
Měj se fajn a užij si sluníčkový víkend. ☼

4 Martina Martina | Web | 7. září 2014 v 21:37 | Reagovat

[3]: Děkuju ti za tak milá slova a oslovení :-).
Máš pravdu, nikdy předtím, než jsem začala fotit, jsem neviděla tu krásu, co kolem nás je, žije. A nejlepší je v takových místech jen potichu popocházet, zastavit se, kochat se.
Koukala jsem, že fandíš i hmyzu. Já mám taky pár fotek, docela povedených, tak si taky chci zjistit, jak se která potvůrka jmenuje a příště už vědět :).

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 7. září 2014 v 21:45 | Reagovat

[4]: Na tvoje hmyzí fotky, se moc těším, Marti.

6 Marie Marie | Web | 8. září 2014 v 18:51 | Reagovat

Marti, hned první dvě patří také k mým velmi oblíbeným, čekanku miluji pro její modrou barvu a pro její jméno. Moc se mi líbí, vždy když vidím čekanku u cesty, tak si v duchu říkám na koho tu asi čekáš modrá krásko. Podběl je zase můj zamilovaný pro svůj sluníčkový vzhled, je pro mě krásný posel jara. A tak bych mohla pokračovat dál, jedním slovem Marti - NÁDHERA. :-)

7 Ajka Ajka | Web | 9. září 2014 v 0:22 | Reagovat

Krásně rozkvetlá louka .... to ta naše jen tiše závidí:-))

8 Lanya Lanya | Web | 10. září 2014 v 18:56 | Reagovat

jak já obdivovala letos o prázdninách horské kvítí..:) Koniklec je úžasnej, chlupáček

9 Martina Martina | Web | 10. září 2014 v 21:45 | Reagovat

[6]: Maruško, to jsi mě moc potěšila! Čekanka je pro mě opravdu top záležitost a podběl je fakt jak sluníčko, to jsi vystihla dobře.

[7]: Jsou to rostliny z různých ročních období, takže na jedné louce se nesetkaly. Ale takhle dohromady by vypadala nádherně, o tom žádná, Ajko :-)-

[8]: Nojo, horské je horské, ještě váženější, taky jsem ho letos obdivovala :)

10 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 21. září 2014 v 13:36 | Reagovat

Krásná louka, povedené fotografie...:).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama